Pár dnů nazpět mě zavála pracovní cesta do Královehradeckého kraje, jen tak ze zvědavosti jsem prolítl stránky naprivat.cz, abych se podíval jaké menu je servírováno místnímu nornictvu. Každopádně nebyl tam žádný wau efekt aneb tam musím jít. Ale stejně díval jsem se jen ze zvědavosti. V den "D" (nebo spíše "B" jako blbec) jeho brzkého rána se dávám na cestu - hned za Brnem ve bouračka prvních 30 minut skluz, cestou X dalších stavenišť, objížděk semaforů ... pěšky bych tam byl rychleji a veřejně se přiznávám, že za týden jdu volit toho, kdo tam postaví kvalitní silnici a je jedno jestli bude černej, bílej nebo růžovej. Po stránce pracovní taky spíše nepříjemné zážitky, tak si úplně spontálně říkám, je na čase to ze sebe "vyšukat"
No jo, ale co (koho)? Favoritku jsem neměl. Vzpomněl jsem si, že jedna z dívčin nabízela rychlovku za 500,- strejda gůgl rychle hledá http://www.naprivat.cz/eroticky-privat- ... ?noErase=1 nevypadá na první pohled marně, věk by ušel a bez příplatků, tož to by šlo. Prý psát jen sms ... divný, ale možná příjemnější. Píši tedy, že bych se rád odpoledne cestou nazpět stavil. Prý není problém a mám dát vědět. Jakožto neznalý místních končin si odpoledne volám o adresu a potvrzení - telefon típnut a hned mi došla sms, že nemůže mluvit ať píšu sms. Asi má kunšafta říkám si a píši relativně douhou sms. Ani ne za minutu dlouhá sms s popisem cesty, ujasnění si požadavků apod. Hernajs to by si asi nevypisovala pokud by s někým píchala, beztak je to nějaký fejk nebo chlap, kterýho by každý po hlase poznal. No nic, seru na to, běhat rychle umím a v HK mě nikdo nezná, jdu to zkusit. Cestou ještě najít bankomat a parkoviště. Druhé úspěšně nalezeno poblíž cílové destinace, bankomat mají snad jen v centru ?!? Tzn. dlouhá procházka směrem pryč (že by znamení?). Navíc bankomat skoro bez peněz, takže mi nedá 500,- ani 2x500 ale jen litr (sakra...nebo spíš bohudík). Vracím se zpátky na místo činu (podobnost se seriálem nehledejte). Hernajs baráky všechny úplně stejný, ale tak pamatuju si přece číslo domu. Opět prý nemám volat, ale dole zvonit. Tak tedy zvoním nic zvoním opět nic. Že by opět znamení?? Odcházím nasrán, že do Hradce už ani nepáchnu. Cestou mažu důkazy (sms) a ejhle číslo domu není 1389, ale 1289 (příklad). Já vůl zvonil na špatný barák a byt - zpětně si říkám, že by to byl solidní trapas, kdybych se dobýval na cizí ženskou Fajn nedbám na všechny znamení a přesouvám se ke správnému vchodu. 4x se ujišťuji, že tentokrát jsem správně. S informací o patře jsem vpuštěn. Zajímavé je, že na cizím hřišti mám jakýsi pocit neviditelnosti a vůbec nemám typický ostych z toho, že mě někdo vidí. Chvíli zápasím s výtahem (poslední varování ), výtah staví v požadovaném patře a není cesty zpět. Typicky staré panelákové dveře se otvírají a v nich stojí ona. První pohled a je jasno, je to tady, ta velká chvíle o které tu od vás často obdivuhodně čtu nastala, je na čase na otočku. Holka totálně asexuální už na první pohled/poslech. Pozitivní teda je, že se nenaplnily mé obavy a je to opravdu holka, teda alespoň tak vypadala . Věk by při velké míře + konstanta seděl, ale obličej takový jakýsi napuchlý (jak ve 3. stádiu angíny) a no .. zvláštně tvarovaný Bez odpovědi na pozdrav vcházím dovnitř. Prý jestli jen rychlovku nebo má čas na půl hodiny za litr. Mozek se snaží vyplodit větu o odchodu nicméně pusa úspěšně byť trochu mumlajíc odpoví rychlovku (proč sakra). Tak prý 500,- platí se předem. Z konverzace mám pocit, jako bych právě na úřadě vyřizoval nějakou suveréně nejnudnější záležitost. Další přepis: Mám jen litr. Nemám nazpět. Zajdu rozměnit (otvírám si vrátka na útěk). Podívám se. Zajdu klidně rozměnit (zoufale). Našla jsem (drží v ruce 500 ... sakra teď nebo nikdy). Víš co, raději to necháme. Hm (otvírá a zavírá za mnou dveře) ... Tentokrát už nezdravím ani já .... Co říct závěrem, bylo to možná v tu chvíli příjemnější než mé opravdové poprvé