Za sebe mohu říct, že OB nevyhledávám. Samozřejmě by mě zajímalo, jaké je to pocitově bez "pláštěnky"

. Možná to bude výrazně lepší, když kvůli tomu hodně lidí riskuje... Podle recenzí to zkusila většina Norníků, možná existuje nějaký bezpečný způsob OB (ten by si zasloužil Nobelovu cenu), o kterém jen já nevím... Zajímalo by mě, jestli se to s(v)lečnám v konečném součtu vyplatí riskovat za příplatek. Nebo je to neznalostí? Kdysi jsem četl jednu anketu, ve které se s(v)lečen ptali na jejich představu o rizicích a nestačil jsem se některým odpovědím divit (většina třeba OB za riziko nepovažovala

).
Samozřejmě bych si výše napsanými řádky nedovolil nikoho za OB kritizovat, jen se mu prostě vyhýbám. Patřím asi do generace, kterou se snažili od ZŠ neustále strašit riziky pohlavních chorob (besedy ve školách, s prostitukou-narkomankou, projekty...).
Když už se kolega zmínil o líbání. Často mi v uších zlověstně zní slova: "stačí mikroskopická kapka krve..."

, která jsem slyšel před X lety. Přesto jsem se při návštěvách privátů vždy líbal, jednou mi to bylo nabídnuto, v dalších případech to vyplynulo ze situace. Prostě si bez líbání sex nedokážu představit. Před i po návštěvě privátu stejně trnu (bez urážky, milé dámy), jestli jsem v ústech neměl nějakou ranku, neškrábl se kartáčkem do dásně, nekousl se do rtu... Je to holt nebezpečný koníček... Musím v tom spoléhat na štěstí, protože stejně některým věcem nezabráním (chlamydie, ekzémy, plísně...).

Občas mi jsou záhadou slečny, které OB dělají v pohodě, ale líbání ne, některé líbání prý považují za intimní záležitost...
Takže asi tak... Držme si palce.